Historie 

Aljašský malamut 

(anglicky: Alaskan Malamute) je americké psí plemeno, původně chované především severskými domorodými kmeny - Inuity. 

Tito houževnatí, odolní, přátelští, ale také tvrdohlaví psi se hodí pro aktivní lidi, kteří nehledají psa na výcvik, ale spíše společenského psa. Aljašský malamut patří k nejstarším ze severských loveckých psů a navíc bývá považován i za nejsilnějšího. Bývá též uváděn jako nejstarší psí plemeno Severní Ameriky. Jak starý je aljašský malamut přesně není známo, avšak první zmínky o podobných psech se objevují v 18. století, kdy je popisují obchodníci, kteří zavítali mezi Inuity. 

Malamut byl až do 19. století jediným psím plemenem chovaným na Aljašce, kde mimo jiné vzniklo i jméno tohoto psa a to ze slov Mahlemut anebo také Mahlamiut či Mahlemiut, které označuje Inuity. Malamuti Inuitům zajišťovali především prostředek k převážení věcí. V zimě tahali sáně, v době beze sněhu nesli vaky. Během propuknutí zlaté horečky na Aljašce byla poptávka po silných tažných psech větší než nabídka, záhy ale přišlo zklamání z neúspěchu a zbylí zlatokopové se rozhodli začít závodit se psími spřeženími. První velký závod se konal již roku 1908 a jeho celková délka byla 653 km. 

Malamuti byli velice populární už nejen mezi Inuity, na přelomu 19. a 20. století dokonce pracovali pro Kanadskou královskou policii. Mezi lety 1909 až 1918 ale plemeno silně upadlo, nikoliv ale kvůli válce, ale proto, že se objevilo jiné, lepší, plemeno - sibiřský husky. Huskyové byli a jsou lehčí, menší i rychlejší, i když ne tolik vytrvalí. Lidé mezi sebou začali huskye a malamuty volně křížit, bez ohledu na plemeno a původní typ malamuta téměř vymizel. Situace se zlepšila až roku 1926, kdy začali být malamuti kříženi na základě čistokrevného chovu. Roku 1935 American Kennel Club (AKC) uznal aljašského malamuta jako plnohodnotné plemeno a schválil i standard. 

Během druhé světové války byli upotřebeni i aljašští malamuti a to především americkou armádou. Ta je využívala pro přepravu munice do špatně schůdného terénu a jako záchranářští psi. Po jejím skončení byli využíváni během expedic v Antarktidě, především pro tažení saní. Roku 2010 se aljašský malamut stal oficiálním národním plemenem Aljašky.